Špičkův mlýn v Malé Skále. Originál kresby je uložen ve sbírce Půjčovny lodí Klokočí.
Špičkův mlýn v Malé Skále před rokem 1858. Originál kresby je uložen ve sbírce Půjčovny lodí Klokočí.
Špičkova lávka postavená v roce 2013 v rámci projektu cyklostezky Greenway Jizera z Dolánek do Malé Skály a Líšného.
Špičkova lávka postavená v roce 2013 v rámci projektu cyklostezky Greenway Jizera z Dolánek do Malé Skály a Líšného. Pohled z maloskalského levého břehu Jizery směrem do osady Křížky, fotografováno v únoru 2022 při velké jarní vodě.

Malá Skála - tipy na výlet - staré maloskalské mlýny

Řeka Jizera a skalní hřeben padající do její vody, geograficky rozděluje maloskalské údolí na tři části. V historii šlo o nezanedbatelené překážky mezi osadníky. Řeka a hradba skal od sebe obyvatele údolí oddělovaly. V maloskalském údolí nebyl do roku 1871 most. Také skála hradu Vranova padala na východě až do koryta řeky. Podél pravého břehu Jizery tak nebylo možné do roku 1759 projet s povozem. Díky chybějící dopravní infrastruktuře se zde logicky nacházely samostatné osady jejichž původní názvy se promítají do dnešního pojmenování obecních částí současné Malé Skály. Na levém břehu Jizery je to maloskalská obecní část Vranové 1, rozkládající se na stráních pod Suchými skalami. Na protějším - pravém břehu řeky na loukách stoupajících k hradu Frýdštejnu, jež od severu ohraničuje skalní hřeben hradu Vranova, se rozkládá maloskalská obecní část Vranové 2, (Obec Vranové byla přetnuta nejen řekou, ale také farností ke které každá část náležela. Na levém břehu se chodilo ke zpovědi do Kostelních Louček, zatímco pravý břeh, takzvaného turnovského Vranového křtil děti v Jenišovicích. Obě osady měli také vlastního starostu.) Třetí osadou, dnes opět nedílnou součástí Malé Skály je obecní část s názvem Labe – najdeme ji na pravém břehu Jizery severně od skalisek hradu Vranova - Pantheonu. A kde se vlastně vzal název Malá Skála? Je to jednoduché, moderní obec převzala název zámeckého panství. Původní pojmenování bylo prosté německé "Skal" – Nový majitel skalského panství – Albrecht z Valdštejna potřeboval rozlišit získaná sídla. A tak právě za něj vznikají přídomky Hrubá Skála a ve stráni nad Jizerou vedle hradu Vranova začíná zdomácňovat zatím německý, nově zavedený název panství "Kleinskal" - Malá Skála.

Odkazem na původní členění jednotlivých osad v údolí jsou také staré vodní mlýny, v dnešním Vranovém 1 se nacházel Špičkův mlýn poháněný vodou z rybníka na Besedickém potoce. Ve Vranovém 2 voda z Jizery roztáčela dokonce dvě vodní kola Prokopova mlýna. A nakonec v osadě Labe dodnes stojí Vacardův mlýn původně poháněný z rybníka na Vranském potoce.

 

Mapa Špičkova mlýna v Malé Skále zakreslená na Císařských otiscích stabilního katastru z roku 1843.
Mapa Špičkova mlýna v Malé Skále zakreslená na Císařských otiscích stabilního katastru z roku 1843. Do mapy je pro lepší orientaci dokresleno trasování železnice, která protla areál Špičkova mlýna v roce 1885. Také je domalována lávka cyklostezky Greenway Jizera z Malé Skály do Křížků postavená v roce 2013.
Titulní strana zápisů, k maloskalskému Špičkově mlýnu – Vranové č. p. 10, v gruntovní knize.
Titulní strana zápisů, k maloskalskému Špičkově mlýnu – Vranové č. p. 10, v gruntovní knize. V prvním odstavci z 20. srpna 1766 kupuje Ignác Špička mlýn ve Vranovém č. p. 10, (dnes Malé Skále - Vranovém I.) od Václava Vacendy za 370 kop.

Špičkův mlýn na Besedickém potoce v Malé Skále

Rod Špičků přichází na mlýn do maloskalského údolí Jizery v roce 1766, kdy 20. srpna Ignác Špička kupuje grunt od Václava Vacendy za 370 kop. 21. června 1800 pak dědí mlýn Ignácův syn Jan, jeho rodiče zůstávají na vejminku u mlýna a v kupní smlouvě si vymiňují následující:

„Vejminek prodávající pro sebe a svou manželku dělá tento, byt teplý a nehyndrovaný až do obouch smrti, dětem neodbytejm až do jejich odbytu sutého obilí každoročně 6 korců, směsnýho 1, korec ječmena, věrtel bílý pšeničné mouky, 1 krávu na hospodářovým obroce hlídat od svatého Ducha až do svatého Martina , pokudž by jí spravovat neb dojit mohl - když ji spravovat neb dojit nemohl aneb krávu neměl - tak sobě místo krávy vymiňuje každoročně 20 liber másla, každý den 3 žejdlíky mlíka od svatého Jiří až do svatého Havla 8 liber sejra kozího - 1 komoru v domě, ve sklepě místo pro mlíko, pro bandory - více sobě vymiňuje ty stromy všechny od struhu až pod pěšinu, 1 slepici, 4 tůňky bandorů, 6 věrtel krájenýho zelí - i medenec teplý vody, když potřebovat bude, svobodně vzít - při hospodářově dříví v troubě neb v peci všechno uvařit neb upécti může.“

24. června 1836 se ve mlýně na stráni pod rybníkem narodila Janovi Špičkovi dcera Anna. Hned druhý den nechali Aničku pokřtít, za kmotra šel mlynář František Bouček ze sousedního mlýna na Jizeře, z Turnovského Vranového, dnes Malé Skály – Vranové II. Díl. (Wanderův, Prokopův mlýn v Malé Skále viz níže.)

Janovi dcera Anna pomalu dospívala, že by se jí svatba chystat mohla i s věnem celého mlýna. Nikdo však netušil, že se nad osudem mlýna stahují mraky kouře z liebiegových lokomotiv.

Pro Špičkův mlýn se stala osudným výstavba Jihoseveroněmecké spojovací dráhy. Železný oř se svými kolejemi se přehnal přes stráň Špičkova mlýna a přetnul náhon na mlýnské kolo od rybníka. Rybník byl situován nahoře ve stráni a napájen náhonem přivádějícím vodu z Besedického potoka. V roce 1858, kdy byl zahájen provoz na železnici z Pardubic do Turnova bylo Aničce Špičkové 22 let.

Špičkův mlýn najdete nedaleko lávky cyklostezky Greenway Jizera (postavené v roce 2013) z Malé Skály do Křížků. Z mlýna se zachovala příjezdová cesta na dvorek, strouha, která odváděla vodu od mlýnského kola do Jizery. Dále se zachovala velká část náhonu přivádějícího vodu do rybníka nade mlýnem.

Špičkův mlýn v Malé Skále – mapa.

Pískovcový sloup na křižovatce před maloskalským kempem je památkou na mlynáře Wandera, který ho nechal zhotovit pro ochranu svého mlýna.
Pískovcový sloup na křižovatce před maloskalským kempem je památkou na mlynáře Wandera, který ho nechal zhotovit pro ochranu svého mlýna. Původně sloup nesl sochu Jana Nepomuckého – patrona mlynářů. Na zadní straně podstavce najdeme nápis ve staroněmčině jehož překlad zní: 25. června roku 1708 nechal zdejší mlynář Fryderyckus Wander se svojí chotí, zbudovat ke slávě Boží tento mučednický sloup.
Zbytky Prokopova mlýna v Malé Skále u kempu.
Zbytky Prokopova mlýna v Malé Skále u kempu. Ve stěně z pískovcových štuk jsou stále patrné kamenné zárubně kontrolních dveří, kterými se vstupovalo ke dvojici vodních kol při jejich údržbě.

Prokopův mlýn na Jizeře v Malé Skále

Prokopův mlýn byl jediným na Jizeře v Malé Skále, zbývající dva mlýny se nacházely na přítocích Jizery – Besedickém a Vranském potoce. Šlo také o největší mlýn v údolí, který měl v období své největší slávy dvojici vodních kol. Umístění mlýna přímo na řece s jezem a náhonem dávalo mlynářovi výhodu celoročního dostatku vody. Na druhou stranu bylo stavení ohrožováno povodněmi na Jizeře, proto není divu, že se mlynář Wander v roce 1708 obrací stavbou mučednického sloupu na patrona svého cechu – Johánka z Pomuku, aby si vyprosil ochranu živobytí. Socha Jana Nepomuckého ochraňovala maloskalský mlýn již dvacetjedna let před svatořečením světce. Roku 1887 zel sloup prázdnotou, jak zmiňuje Pryl ve svém průvodci po Českém ráji: „Staneme přede mlýnem ve Vranovém Turnovském. Na straně západní spatřujeme tu vedlé silnice dřevěnou kolnu s věžičkou, v jejíž jednom rohu takřka ukryt a cestovatelem nepovšimnut stojí kulatý kamenný sloup; stávala na něm socha sv. Jana Nep., jež však během času sešedši druhdy byla odstraněna.“ Nový mlynář již nedbal na sochu svého světce, správy sloupu se ujala obec. V roce 1892 byla na Johánkův sloup umístěna socha panny Marie, doposud přední strana podstavce se staroněmeckým nápisem mlynáře Wandera se stala zadní částí pomníku. A na po novu lícní stranu, byl kameníkem zhotoven nápis korespondující s čerstvě umístěnou sochou Panny Marie: Oroduj za nás Svatá Boží rodičko. Obnoveno nákladem Obce Vranovské r. 1892. Běžel čas a tak jako ostatní mlýny v kraji i mlýn na Jizeře v Malé Skále dostával přídomky po svých majitelích. Naposledy je tedy mlýn jmenován jako Prokopův.

Klapot mlýnského kola přerušila v sedmdesátých letech dvacátého století výstavba nově trasované a rozšířené silnice z Železného Brodu do Turnova, mlýn ji stál bohužel v cestě. Z původního mlýna se tak zachovala pouze zeď padající do náhona těsně před vodní elektrárnou. Je na ní však dodnes patrná čtveřice otvorů pro obsluhu vodních kol.

Maloskalská Johánkova památka však nebyla zapomenuta. Světec totiž není pouze patronem mlynářů, ale také vodáků, kteří tajemství Wanderova maloskalského sloupu dobře znají.

Prokopův mlýn v Malé Skále – mapa.

Vacardův – Podvranský mlýn v osadě Labe v Malé Skále.
Vacardův – Podvranský mlýn v osadě Labe v Malé Skále. Vlevo obytná část vzadu s navazující mlýnicí, vpravo budova vejminku. Jaro 2013.
Stodola Vacardova mlýna v Malé Skále v osadě Labe v Podvransku.
Stodola Vacardova mlýna v Malé Skále v osadě Labe v Podvransku. Jaro 2013.

Vacardův mlýn na Vranském potoce v Malé Skále

Vacardův mlýn v Malé Skále – místní části Labe je jediným dochovaným maloskalským mlýnem. Budovy mlýna jsou dokonce po rekonstrukci, inventář se bohužel nedochoval. První zmínku o mlýnu najdeme v Tereziánském katastru z roku 1714. Významným mlynářem byl Václav Vacarda, který Podvranovský mlýn koupil v roce 1765 od Heinricha Andtelmanna. Nástupcem Václava Vacardy se v roce 1803 stává kupní smlouvou jeho syn František, z kupní smlouvy vybíráme zajímavou stať o podobě vodních přivaděčů z rybníků k mlýnici: „Dříví na žlaby neb koryta, na kterých voda z obou rybníků na mlejn se vede, jakož také co tak na hřídelu a jim správy mlejnský potřebovati se bude, jest povinen mlynář na své vlastní outraty sobě zaopatřiti, které ale jemu se povždy v slušný ceně z milostivého vrchnostenského lesa prodá a nechá.“ Voda na kolo úctyhodného rozměru devíti metrů byla přiváděna dřevěnými koryty - vantroky z dvojice rybníků situovaných nad mlýnem.

Rodina Vacardů mlýn provozovala do roku 1897, kdy ho prodala Josefu Boučkovi z Bratříkova. Ve své historii poháněl mlýn nejen mlýnský kámen na mletí obilí a pilu na řezání dřeva, ale také brusírnu skla.

V Podvranském – Vacardově mlýně se také pekl chleba, který se dále prodával: „Mimo toho se jemu mlynáři povoluje v obilí, mouce a krupici handlovati, chleba pécti a prodávati.“

V roce 1910 se vrací Vítězslav – syn Josefa Boučka po pěti letech z Austrálie a snaží se opět spustit provoz pily, po třech měsících řezání dřevěných fošen však pilu definitivně zavírá a tak nadobro končí využití vodní síly ve Vacardově - Podvranském mlýně v dnešní Malé Skále.

Bývalý mlýn dnes obývá maloskalská rodina Bredlerů, je tak stavením, kde se žije každý den, po celý rok.

Vacardův mlýn v Malé Skále – mapa.